|
|
Design kávovaru
Švancarová, Jana ; Chorý, Tomáš (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je design kávovaru. Konkrétní řešení je zaměřeno na návrh profesionálního automatického kávovaru větší kapacity určeného zejména pro umístění do zázemí firem a společenských místností. Výsledný návrh má splňovat konstrukční, technologické, estetické a ergonomické požadavky. Cílem práce je tedy návrh kávovaru s předpokládaným využitím, jehož vzhledové a funkční řešení by korespondovalo s očekávanými požadavky uživatelů i provozovatelů takových zařízení.
|
|
|
Design domácího automatického kávovaru
Kajstura, Bogdan ; Křenek, Ladislav (oponent) ; Haltof, Vladimír (vedoucí práce)
Zadáním této bakalářské práce je návrh domácího automatického kávovaru. Mezi hlavní cíle práce patří implementace současných technologií a navrhnutí výrobku, který bude respektovat ergonomické i technické požadavky. Na základě rozsáhlé analýzy byl navržen produkt, který se s těmito výzvami vypořádává originálním způsobem.
|
|
|
Design kávovaru
Stejskal, Pavel ; Sládek, Josef (oponent) ; Zvonek, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce, je vytvořit moderní design kávovaru, který by přinesl na jedné straně nevšední pohled na tvarové řešení celkového tělesa. Zároveň by nabídnul vylepšený proces přípravy kávy, který by zjednodušil jeho obsluhu. Konečná varianta je navržena tak, aby splňovala požadavky potřebné při výrobě i při konečném použití v domácnosti.
|
|
|
Stanovení akrylamidu v kávě pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie
Vajdíková, Tereza ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce byla optimalizace metody stanovení akrylamidu v kávě pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detektorem s diodovým polem. V teoretické části bakalářské práce byla pozornost věnována taxonomickému rozdělení kávy, jejímu zpracování a chemickému složení. Součástí teoretické časti práce byl popis vzniku akrylamidu v kávě a možné metody jeho stanovení. Praktická část se zabývala validaci metody, která byla využita při analýze vzorků káv. Jednotlivé vzorky kávy se lišily druhem kávy a společností, kde byla káva získaná. Stanovení obsahu akrylamidu bylo provedeno u komerčních, franšízových a výběrových káv druhu arabika. Na závěr bylo provedeno stanovení akrylamidu v kávě různého druhu, a to v robustě a arabice.
|
|
| |
|
|
Vliv baristického zpracování kávy na chemické složení získaného nápoje
Trenzová, Kristina ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem baristických příprav kávy na chemické složení získaného nápoje. V teoretické části se věnuje také pěstování, technologii zpracování kávy a chemickému složení kávových zrn. V rámci experimentální části byly proměřeny vzorky kávy espresso, vzorky připravené z moka konvičky, metodou flip-drip, filtrováním kávy, technikou french-press, přípravou ve vacuum potu a vzorek turecké kávy. Vzorky byly připraveny dle baristické příručky a s upravenými poměry vody a kávy tak, aby se daly metody mezi sebou srovnat. Tato práce se zaměřuje na stanovení obsahu kofeinu a akrylamidu pomocí kapalinové chromatografie, validací metody HPLC, stanovení celkových fenolických látek pomocí Folin-Ciocalteuova reagentu, stanovení organických kyselin pomocí iontové chromatografie, stanovení vybraných makro a mikro prvků pomocí optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem a analýzu aromatických látek s využitím plynové chromatografie. Na základě zpracovaných výsledků a porovnaných metod bylo prokázáno, že největší vliv na obsah kofeinu, akrylamidu, organických kyselin a celkových fenolických látek měla moka konvička, na obsah aromatických látek měla největší vliv metoda flip-drip a vacuum pot. V baristicky připravených nápojích byla koncentrace kofeinu nejvyšší u metody flip-drip a to 3689 mg/l, koncentrace akrylamidu 25,4 mg/l u~metody stejné. U celkových fenolických látek byla nejvyšší hodnota (c~=~5,23~g/l) naměřena u moka konvičky. Obsah minerálních látek byl sledován v kávových zrnech a v připraveném nápoji - espressu. Nejvíce zastoupeným prvkem byl draslík. Koncentrace draslíku v kávových zrnech byla 577 mg/l z 1g zmineralizovaného vzorku, v připravené kávě espresso pak byla koncentrace draslíku 2461~mg/l. Největší obsah organických kyselin byl zaznamenán v nápoji připraveném v~moka konvičce, z vybraných kyselin měla největší zastoupení kyselina jantarová s koncentrací 599,8 mg/l. Největší obsah aromatických látek byl zaznamenán v kávě z moka konvičky a z flip-dripu. Nejvíce zastoupenou aromatickou látkou v připravené kávě byl furfuryl alkohol.
|
|
|
Izolace antibakteriálních sloučenin z kávové sedliny
Kurzová, Pavlína ; Veselá, Mária (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Kávová sedlina patří mezi velmi hodnotné lignocelulózové odpady, které by bylo možné zpracovat a využít na izolaci fenolických látek. Mnoho fenolických látek izolovaných z lignocelulozóvých odpadů má antimikrobiální vlastnosti. Cílem této diplomové práce bylo izolovat fenolické látky s extraktu kávové sedliny a stanovit jejich antimikrobiální vlastnosti. Tyto fenolické látky by extrahované dvěma způsoby, extrakci do rozpouštědla (hexan, 75% ethanol, 70% aceton, diethyl éther, a ethyl acetát kyseliny octové) nebo uvolněním pomocí alkoholického kvašení. Všechny izolované vzorky byli charakterizované z hlediska obsahu redukujících cukrů, polyfenolů a flavonoidů. Následně byla posouzena jejich antimikrobiální aktivita použitím agarové difúzní a bujonové diluční metody. Pro stanovení antimikrobiální aktivity byly použity jak zástupci bakterií, tak kvasinek. Z bakterií byly vybrané dva druhy gram-pozitivních bakterií, Bacillus subtilis a Micrococcus luteus a jeden druh gram-negativních a to Serratia marcescens. Z kvasinek byly vybrány druhy Candida glabrata a Saccharomyces cerevisiae. Pro identifikaci fenolických látek v extraktech byla využita vysokoúčinná kapalinová chromatografie Při testech antimikrobiální aktivity fenolických extraktů byl jako nejúčinnější vyhodnocen extrakt kávové sedliny 70% acetonem, ve kterém byly, dle kapalinové chromatografie, identifikovány kyseliny chlorgenová, gallová, kávová a kumarová. Nejméně účinným pak extrakt ethyl acetátem. Následně byly fenolické extrakty lyofilizovány a testovány na antimikrobiální aktivitu. U lyofilizovaných vzorků byl jako neúčinnější inhibitor růst mikroorganismů vyhodnocen extrakt kávové sedliny 70 % ethanolem s obsahem kyselin chlorgenové, gallové a kávové. Fermentací kávové sedliny byly izolovány vzorky s obsahem fenolických látek. Stanovením antimikrobiální aktivity těchto vzorků bylo zjištěno, že všechny vzorky mají velmi dobrý inhibiční účinek pro růst bakterií. Nefiltrované vzorky prokázaly i antimykotické vlastnosti. Ve filtrovaných i nefiltrovaných vzorcích izolovaných fermentací kávové sedliny byly identifikovány kyseliny chlorgenová, kávová a gallová.
|
|
|
Obsah vybraných alkaloidů v čaji a v kávě
Trenzová, Kristina ; Divišová,, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá obsahem vybraných alkaloidů ve vzorcích kávy a čaje. V teoretické části se nachází charakteristika kávovníku a čajovníku, jejich technologie zpracování a doporučená příprava nápoje. Dále je zde rozebráno chemické složení, účinky methylxanthinů na lidský organismus, vlivy na zdraví a metabolismus. Vzorky byly extrahovány do organického rozpouštědla a taktéž připraveny do vodné fáze dle doporučené přípravy. V těchto vzorcích byly hledány xanthinové alkaloidy - kofein, theobromin a theofyllin. Z káv dosahovala nejvyšší koncentrace kofeinu káva Robusta z Indie (1730 mg/l), což odpovídá 1,72 % kávy. Z Arabic byla naměřena nejvyšší koncentrace kofeinu u kávy Honduras (1115 mg/l), což je 1,11 %. Z čajů byly nejvyšší hodnoty naměřeny u Ceylonských typů, nejvyšší koncentrace kofeinu byla naměřena u černého Ceylonu 2087 mg/l, což je 2,08 %. Nejvyšší koncentrace theobrominu byla v Ceylonském zeleném gunpowderu (175,4 mg/l). Do vodných roztoků procházely alkaloidy téměř se 100 % účinností, v závislosti na teplotě a čase. Nejlepší prostup byl u káv připravované pomocí moka konvičky a u čajů pu-erh. Nejhorší u zelených čajů a u vzorků maté.
|
|
|
Design mlýnku na kávu
Krčma, Martin ; Buganská, Tamara (oponent) ; Ondra, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá designem mlýnku na kávu. Produkt je nejdříve analyzován z historické, technické a designerské stránky. Poté je na základě analýzy navržen nový design, který splňuje ergonomické, technické, estetické a sociální aspekty.
|
|
|
Studium změn chemického složení kávy během pražení
Kohoutová, Lenka ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním změn koncentrace akrylamidu a hydroxymethylfurfuralu v kávě během pražení kávy. Zelená káva byla pražena pomocí dvou různých pražicích programů (střední stupeň pražení: při teplotě 210 °C po dobu 14 minut, City pražení: při teplotě 220 °C po dobu 17 minut). Koncentrace akrylamidu a hydroxymethylfurfuralu v kávě pražené po různou dobu byla sledována pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. V případě akrylamidu byl pozorován lineární nárůst koncentrace s dobou pražení. Finální koncentrace akrylamidu v upražené kávě odpovídala hodnotám uváděným v literatuře, nebyl ale pozorován charakteristický trend tvorby akrylamidu. U stanovení hydroxymethylfurfuralu byl u vzorků pražených na stupeň City roast pozorován typický trend pro tvorbu hydroxymethylfurfuralu, u programu středního stupně pražení byl pozorován počáteční trend tvorby hydroxymethylfurfuralu. Koncentrace hydroxymethylfurfuralu v upražené kávě odpovídaly hodnotám uváděným v literatuře.
|
host ::
RSS.